Chronický stres se na rozdíl od toho akutního nehromadí naráz – přichází postupně, a právě proto ho tak často přehlédneme. Uvědomíme si ho až ve chvíli, kdy se začne projevovat.
Tělo dává najevo, že něco není v pořádku velmi konkrétně – napětím ve svalech, narušeným spánkem, trávicími problémy nebo přetrvávající únavou. Tyto signály nejsou náhoda. Jsou reakcí organismu na zátěž, která trvá příliš dlouho.
Stejně tak funguje psychosomatika – propojení mezi tím, co prožíváme, a tím, jak reaguje naše tělo. Potlačené emoce a nahromaděný stres se prostě někam uložit musí. Syndrom vyhoření, úzkosti nebo deprese nejsou slabostí – jsou signálem, že nervový systém potřebuje pomoc. A s tím umíme pracovat.